A po roce je tu zase… sníh.
Posted by Ticonderoga | Filed under Ze života
Nemohli jste si nevšimnout, že dnes opět (pradvěpodobně na území celé republiky) napadl sníh. A už se stává tradicí, že napadnutí sněhu v zimě, je u nás vždycky velké nadělení – silničáři se diví že napadlo :), MHD se diví že napadlo, řidiči se diví že napadlo a dopadne to kolapsem dopravy (nejen) ve městech.
Dnes jsem toho byl, ač nechtěným, svědkem. Cesta ze školy, která mi šalinou běžně trvá kolem 11 minut, dnes zabrala úctyhodných minut 50 (padesát). Trolejbusy vypověděly službu úplně, přinejmenším v naší zapadlé čtvrti. Vysvětlí mi někdo, jak je tohle možný? :)
Ale aspoň je sranda a výmluva na pozdní příchod do školy :D
Ve zkratce
Posted by Ticonderoga | Filed under Ze života
Tak jsem se vám vrátil. Živý, zdravý, nicméně velice nasraný. Ptáte se proč? Za všechno můžou naši slovanští bratři z Ukrajiny, nebrali si totiž žádné servítky a prostě sprostě nám vykradli auto i když my jsme byli asi padesát metrů od něj–na jídle–na odpočívadle na dálnici v Itálii z Bologne do Venezie, naštěstí to už bylo po cestě zpět, nicméně ukradnuté věci, mezi něž patřil notebook, 2 foťáky (a tudíž i všechny fotky co jsme pořídili), mobil, všechny moje doklady včetně občanky a pasu, jednu prázdnou peněženku a osušku, nám už asi nikdo nevrátí–italská policie, jak jsme se přesvědčili, je asi ta nejneschopnější v Evropě a učit se němčinu když mají stanici asi 100m od Rakouska považují za naprostou zbytečnost a jediné o co jim jde, je aby se co nejmíň namáhali. Tímto si to taliáni u mě pos*ali i když jsem si o nich celou dobu myslel že sou celkem v pohodě, a naopak mě mile překvapili rakouští veřejní činitelé, od kterých takovou pomoc, jakou nám poskytli, nikdy nečekal.
Read the rest of this entry »
“Nečum na mě nebo ti useknu ruku!”
Posted by Ticonderoga | Filed under Ze života
Pro někoho možná velice známá, a dozajista i oblíbená, hláška z jednoho českého snímku s názvem Jedna Ruka Netleská, nicméně pro kolemjdoucí v centru Brna u nového KFC (na nádru, kde jsou stoly jako ve výkladní skříni) nápis na papíře, který drží nějakej vysmátej mladík za oknem a na ony čumící kolemjdoucí upřeně zírá. Nejspíš se divíte a říkáte si “Kterej debil by tohle dělal?!”. Mám pro vás jednoduchou odpověď: “Já!” ;)
Takhle to pro vás určitě vypadá jako opravdu stupidní činnost, ale nevěřili byste jaká je zábava pozorovat reakce čumících. Ale pravda že jeden muž se netvářil příliš pobaveně, spíš bych jeho výraz nazval nasraným. Promiňte to výrazivo ale jiné slovo to nevystihuje lépe. Dokonce vypadal na to že by mi chtěl ručně vysvětlit že tohle se nedělá, ale naštěstí si to rozmyslel. Bůhví jak by to dopadlo, ale zase na druhou stranu nás bylo pět, on jeden. ;)
Co čekáte že napíšu na konec?
Hurá do toho! :)
Nahodil jsem zimní kabátek
Posted by Ticonderoga | Filed under Ze života
Jelikož venku již soustavně teplota nepřekračuje hladinu nuly stupňů Celsia a kraj pod sněhem mlčí, nahodil jsem svýmu Blogovi kabátek, jenž toto lehce naznačuje. Kdybyste nepoznali co že to je nahoře v hlavičce, jedná se o omrzlé jehličí.
A ještě jsem přidal takovou blbůstku, a sice jak právě vypadá moje plocha.
A málem bych zapomněl napsat sem hlášku co jsem si přečet u JANIKY: Vykašlete se na vánoční úklid, Ježíšek se taky narodil ve chlévě…
Semmering
Posted by Ticonderoga | Filed under Ze života
Včera jsem konečně po dlouhé době jel na lyže, bylo to sice jenom na jeden den, ale lepší než nic. Jel jsem s kamošem na Semmering (Stuhleck) do Rakouska.
Když jsme tam po 3.5hodinách cesty dojeli, velice hustě sněžilo, tudíž na sjezdovkách byl nádherný čerstvý prašan. Nicméně uratrackům se nějak nechtělo vyjet tudíž jízda nebyla zrovna ideální. K mé nespokojenosti ještě přispěly moje SnowBlady, kterým se moc nechtělo jezdit. Holt by to už chtělo přebrousit hrany a navoskovat.
Tak jsme to nějak odjezdili a odskákali do čtvrt na tři a pak jsme si zašli na Glühwein (svařák) a jídlo a hned bylo líp :) pak o půl čtvrté jsme se spustili dolů na parkoviště k busu a vyrazili jsme domů. Po cestě nám pouštěli Dobu Ledovou a Lepší už to nebude, takže jsem se nenudil a ani iPoda jsem nepouštěl.
Hned poté co jsem dorazil domů jsem zalehl, což bylo o půl jedenácté, a probudil jsem se až o půl druhé :)
Celkově zhodnoceno to nebylo nic moc extra ale aspoň jsem si trocha protáhl tělo, což jsem potřeboval jako sůl.
Už je to přes týden
Posted by Ticonderoga | Filed under Apple, Ze života
Už to byl týden co jsem dostal svou vysněnou mašinku. A jak jsem s ní spokojený? Stručně řečeno: Nemůžu si stěžovat, je to opravdu Ten Stroj, o kterém jsem snil – krásný, intuitivní a snadný na ovládání. Od té doby co ho mám je můj pokojíček hned zářivější a živější.
